Ruční tisk tapet: papír, štočky, soutisk a lepení pásů

Ruce přitlačují dřevěný štoček s barvou na napnuté plátno při ručním tisku vzoru — Přítlak štočku je krátký a rovnoměrný; celá plocha řezu musí dosednout naráz, jinak se okraj motivu vytiskne slabší než střed.

01

Papírový pás a jeho příprava

Ruční tisk snese jen papír, který se pod vlhkou barvou nezvlní víc, než kolik dovolí soutisk. V dílnách se obvykle pracuje s hladkým nenatíraným papírem kolem 130 až 160 g/m²; lehčí se pod klihovou barvou protahuje, těžší špatně přilne k omítce a v rohu se láme. Role se před prací rozvine a nechá se v tiskárně aspoň den ležet, aby se vyrovnala vlhkost papíru s vlhkostí místnosti. Zkroucený papír, který se vrací do role, se tiskne velmi obtížně, protože se pod štočkem nadzvedává.

Papír má směr vlákna. Pás se z role odvíjí tak, aby delší strana šla po vláknu, jinak se po navlhčení roztáhne napříč víc, než počítá raport, a hotové pásy pak vedle sebe nesednou. Směr je vidět na jednoduché zkoušce: úzký proužek se navlhčí a stočí se vždy kolmo na vlákno.

Klížení a grunt

Nenatíraný papír barvu nasákne a motiv ztratí ostrost. Proto se povrch nejprve slabě překlíží řídkým roztokem klihu nebo škrobu, aby se uzavřely póry. Na klíženou plochu přichází grunt, tedy krycí podklad z plavené křídy nebo těžkého bílého plniva rozmíchaného v témže pojivu. Nanáší se širokým štětcem ve dvou tenkých vrstvách, druhá kolmo na první, a mezi nimi se nechá papír zaschnout. Silná vrstva vypadá krásně, ale po svinutí role praská a v ohybu se odlupuje.

Grunt určuje výsledný tón celého vzoru. Pokud se v jedné zakázce míchá na několikrát, je rozdíl vidět i tehdy, když se barvy tisknou úplně stejně. Bezpečnější je připravit podklad na všechny pásy najednou a nechat si rezervu na přetisky.

Papír rozvinutý a odležený v místnosti, kde se bude tisknout.
Ověřený směr vlákna, pás odvinutý po vláknu.
Klížení naneseno rovnoměrně, bez kaluží u okrajů.
Grunt ve dvou tenkých vrstvách, druhá kolmo na první.
Podklad namíchán na celou zakázku najednou, s rezervou.
Odřezky ze stejné role odloženy na zkoušky barev.

02

Raport a výpočet opakování vzoru

Raport je délka, po které se kresba opakuje. U ručního tisku je dán výškou řezu na štočku a je tedy pevný: nelze ho dodatečně zkrátit ani natáhnout. Všechno ostatní se počítá kolem něj. Rozlišuje se raport přímý, kdy sousední pásy začínají ve stejné výšce, a přesazený, kdy je vedlejší pás posunutý o polovinu nebo o třetinu opakování. Přesazení lépe skryje drobné nepřesnosti tisku, ale spotřebuje víc papíru, protože se odřezává větší začátek.

Pro výpočet stačí čtyři čísla: výška stěny, délka raportu, šířka pásu a druh napojení. Délka jednoho pásu se zaokrouhluje nahoru na celý počet raportů a k tomu se přidává přídavek nahoře i dole, obvykle po pěti až osmi centimetrech, na podřez u stropu a u podlahy. Počet pásů vyjde z obvodu místnosti dělené šířkou pásu; okna a dveře se odečítají jen tehdy, když je nad nimi nebo pod nimi místa opravdu málo.

Kde výpočet nejčastěji selhává

Chyba obvykle nevzniká v aritmetice, ale v předpokladech. Stěna není všude stejně vysoká, podlaha bývá o dva centimetry jinde než u protější zdi a raport se počítá z výšky, která platila jen v jednom rohu. Druhá častá chyba je přídavek počítaný jen jednou místo na obou koncích pásu. Proto se výška měří na několika místech a do výpočtu jde ta největší.

Výška stěny změřená nejméně na třech místech.
Délka raportu odečtená přímo ze štočku, ne z návrhu.
Zvolený typ napojení: přímé nebo přesazené o polovinu raportu.
Délka pásu zaokrouhlená nahoru na celý raport.
Přídavek zvlášť nahoře a zvlášť dole.
Jeden až dva pásy navíc jako rezerva na poškození při lepení.

03

Řezané dřevěné štočky a šablony

Štoček je nosná deska s vyřezaným reliéfem kresby. Pro jemné linky se používá tvrdé, hustě rostlé dřevo, nejčastěji hruška nebo švestka, nalepené na stabilnější spodní desku z několika vrstev, aby deska nepracovala. Hloubka odřezu bývá šest až deset milimetrů: mělčí řez se zanáší barvou a otiskuje pozadí, hlubší zbytečně oslabuje tenké můstky mezi motivy.

Sada ručně řezaných dřevěných štočků s květinovými a geometrickými vzory pro tisk raportu — Každá barva vzoru má vlastní štoček. Kresba se rozkládá na tolik desek, kolik je vrstev, a všechny sdílejí stejné rozteče značek.

Jedna deska na jednu barvu

Vícebarevný vzor se rozřezává na samostatné desky, každá nese jen tu část kresby, která se tiskne jednou barvou. Aby na sebe navazovaly, mají všechny desky shodně umístěné přírazové značky, obvykle drobné hroty nebo vypálené křížky v rozích. Bez nich se druhá vrstva nedá spolehlivě usadit na první.

Šablony pro plochy

Tam, kde jde o souvislou plochu bez jemné kresby, je jednodušší tisknout přes šablonu z olejovaného papíru nebo tenké fólie. Šablona se dělá s můstky, které drží vnitřní části obrazce; jejich stopa zůstane ve vzoru viditelná, a je proto lepší vést je po linii kresby než napříč.

Deska rovná, bez zkroucení, s nalepenou spodní vrstvou.
Hloubka odřezu podle jemnosti kresby, obvykle 6 až 10 mm.
Můstky v šabloně vedené po linii vzoru.
Značky pro soutisk stejné na všech deskách jedné sady.
Štočky po tisku omyté a sušené naplocho, ne u topení.
Zkušební otisk každé desky na odřezek před prvním pásem.

04

Klihové a temperové barvy

Barva pro ruční tisk tapet stojí na třech složkách: pigmentu, plniva a pojiva. Klihová barva používá zvířecí klih rozpuštěný ve vodě, obvykle v poměru kolem šesti až osmi procent; tempera pracuje s vaječnou nebo kaseinovou emulzí a schne o něco pružněji. Obě dávají matný, mírně sametový povrch, který ruční tisk potřebuje, a obě se dají snadno naředit, což je při vrstvení výhoda.

Konzistence je důležitější než přesný recept. Barva má být tak hustá, aby ze zvednutého štětce stékala souvisle a stopa se zavírala během jedné či dvou vteřin. Řidší barva se pod tlakem vytlačuje za hranu řezu a motiv se rozšíří; hustší se špatně přenáší z polštáře na desku a otisk je strakatý.

Nanášení barvy na štoček

Barva se na desku nepřenáší štětcem, ale plstěným nebo plátěným polštářem uloženým v mělké nádobě. Polštář se nasytí, přebytek se stáhne o okraj a štoček se do něj přiloží dvakrát až třikrát, pokaždé jinak natočený, aby vrstva byla rovnoměrná. Pak se zkontroluje protisvětlu, jestli barva nezalezla do prohlubní.

Klihové i temperové barvy po zaschnutí světlají, u sytých tónů znatelně. Vzorník se proto dělá jen na suchých odřezcích ze stejné role a se stejným gruntem; posouzení mokrého otisku vede pravidelně k tomu, že hotová stěna vypadá bledě.

Pojivo připravené čerstvě a udržované vlažné, ne horké.
Zkouška konzistence: stopa se zavírá do dvou vteřin.
Barva namíchaná najednou na celou zakázku i s přetisky.
Vzorník posuzovaný až po úplném zaschnutí.
Polštář zbavený přebytku před každým nabarvením desky.
Nádoby přikryté, aby se na hladině netvořil škraloup.

05

Vrstvený tisk od světlé k tmavé

Ruční tisk se skládá po vrstvách a pořadí není libovolné. Začíná se nejsvětlejším tónem a postupuje se k tmavému, protože kryjící tmavá barva snese pod sebou drobnou nepřesnost světlé, zatímco opačně by se každý přesah světlého tónu obtiskl jako šedý stín. Poslední se tisknou kontury a drobné akcenty, které kresbu srovnají a zakryjí místa, kde se dvě plochy nesetkaly přesně.

Mezi vrstvami se čeká, dokud předchozí barva neschne na dotek po celé ploše, ne jen na okrajích. Podle vlhkosti v místnosti to bývá dvě až šest hodin. Tisk do vlhké vrstvy se pozná okamžitě: barva se na štočku sráží, otisk je lepkavý a při zvednutí desky se předchozí vrstva odtrhne v šupinkách.

Tisk se vede po pásu jedním směrem, obvykle od horního konce, a nikdy se nepřeskakuje. Vynechané opakování, ke kterému se tiskař vrátí později, se skoro vždy liší přítlakem i množstvím barvy a v hotové stěně je vidět jako světlejší okno uprostřed vzoru.

Pořadí vrstev určeno předem a zapsáno u sady štočků.
Světlé plochy první, kontury a akcenty poslední.
Kontrola zaschnutí uprostřed pásu, ne jen u kraje.
Tisk jedním směrem, bez vynechaných opakování.
Stejný přítlak po celé délce pásu.
Zkušební otisk po každé přestávce delší než hodinu.

06

Soutisk podle značek a přípustný posun

Soutisk znamená, že se každá další deska položí přesně tam, kam patří vůči už vytištěné vrstvě. Slouží k tomu značky: hroty v rozích štočku, které zanechají téměř neviditelný bod, nebo drobné křížky vytištěné v okraji pásu, jenž se později odřízne. Tiskař pokládá desku tak, aby značky padly do stop předchozího otisku, a teprve pak přitlačí.

Naprostá přesnost není cílem a ani není dosažitelná. U běžné kresby zůstává posun do zhruba půl milimetru v ploše neviditelný; kolem jednoho milimetru už je patrný na dlouhých rovných liniích, pokud se na stěnu díváme z bezprostřední blízkosti. Rozhodující je, jestli se odchylky náhodně střídají, nebo se sčítají jedním směrem.

Nabíhající odchylka

Nejhorší případ je pomalé ujíždění: každé opakování se posune o desetinu milimetru stejným směrem a po dvou metrech je vzor viditelně nakřivo. Proto se poloha nekontroluje vůči poslednímu otisku, ale vůči značce na okraji pásu, která se odměřuje od začátku. U delších pásů se vyplatí značky obnovovat po každých několika opakováních a v tom místě polohu srovnat.

Značky vytištěné v odřezávaném okraji, ne uvnitř vzoru.
Poloha měřená od začátku pásu, ne od předchozího otisku.
Kontrola vodorovné osy po každých několika opakováních.
Posun do půl milimetru brán jako běžná odchylka ručního tisku.
Nabíhající odchylku srovnat hned, ne až na konci pásu.
Vadné opakování označit na rubu, dokud je pás rozvinutý.

07

Sušení pásů na vzduchu

Vytištěný pás se suší volně na vzduchu, zavěšený přes hladké dřevěné tyče nebo latě potažené čistým plátnem. Tyč nesmí být hranatá, jinak se v ohybu naruší grunt. Pásy visí ve stejném odstupu od sebe a od stěny, aby vzduch procházel z obou stran; když se dva pásy dotknou, zůstane na obou matná stopa.

Vhodné je stálé prostředí kolem osmnácti až dvaadvaceti stupňů a relativní vlhkost mezi padesáti a šedesáti procenty. Přímé slunce a topení sušení sice urychlí, ale povrch zaschne dřív než vrstva pod ním a barva se v místě rychlého schnutí zesvětlí. Průvan je stejně nežádoucí: pás se rozhoupe a otěrem o sousední pás se poškodí ještě vlhká kresba.

Podle síly vrstvy a vlhkosti trvá vyschnutí několik hodin až celý den. Suchý pás je poznat po hmatu chladem: dokud papír při dotyku hřbetem ruky chladí, odpařuje se z něj voda a nesmí se svinovat.

Zavěšení přes oblou tyč, ne přes ostrou hranu.
Stejný odstup mezi pásy i od stěny.
Bez přímého slunce, topení a průvanu.
Teplota kolem 18 až 22 °C, vlhkost 50 až 60 %.
Kontrola okrajů, které schnou rychleji než střed.
Svinování až po zkoušce hřbetem ruky.

08

Role a jejich skladování

Hotové pásy se svinují volně na dutou dřevěnou nebo lepenkovou duši o průměru nejméně osmi centimetrů. Těsná role s malým jádrem tlačí na tištěnou vrstvu a v ohybu ji láme. Vzor se obvykle navíjí lícem ven, aby se kresba na vnitřních závitech neotírala sama o sebe; mezi závity se prokládá tenký nelepivý papír bez kyselých příměsí.

Každá role se popíše na okraji: číslo zakázky, pořadí pásu, délka raportu a typ napojení. Bez popisu se po několika týdnech nedá určit, který pás patří ke které stěně, a přesazený raport se snadno založí opačně. Popis patří na proužek papíru pod poutko, ne přímo na tištěnou plochu.

Role se ukládají naležato do regálu, každá zvlášť a bez zátěže shora. Postavené role se vahou sesedají a dolní hrana se zmačká. Prostor má být suchý, temný a bez velkých výkyvů teploty; klihová vrstva reaguje na vlhkost rychleji než samotný papír.

Duše o průměru nejméně 8 cm.
Navíjení lícem ven, volně, bez utahování.
Proklad nekyselým papírem mezi závity.
Popis zakázky, pásu, raportu a napojení na poutku.
Skladování naležato, bez zátěže shora.
Suchý a temný prostor bez výkyvů teploty.

09

Naklížení na stěnu a podřezání spojů

Podklad musí být suchý, soudržný a rovnoměrně savý. Nesourodá plocha se sjednotí penetrací, protože každý rozdíl v nasákavosti se u ručně tištěného pásu projeví jako skvrna. První pás se nevede podle rohu, který bývá nakřivo, ale podle svislice narýsované olovnicí ve vzdálenosti o dva centimetry menší, než je šířka pásu.

Lepidlo se u tenkých ručních tapet obvykle nanáší na stěnu a pás se pokládá suchý; u silnějšího papíru se lepí rub pásu a nechá se krátce odležet, aby se papír stačil rozepnout. Doba odležení musí být u všech pásů stejná, jinak se sousední pásy roztáhnou o různé délky a spoj se rozejde.

Spoj na sraz a dvojité podřezání

Ručně tištěné pásy mají nepravidelný okraj, proto se spoj obvykle řeší dvojitým podřezáním. Sousední pás se položí s malým přesahem přes první, ostrým nožem se podél pravítka vede jeden řez oběma vrstvami naráz, horní odřezek se sejme a spodní se vytáhne zpod pásu. Po sesazení vznikne spoj na sraz bez viditelného přeložení. Řez musí být veden jedním tahem: opakované přiložení nože nechává v místě napojení zub.

Vytlačené lepidlo se otírá hned vlhkou houbou a jen lehce; klihová barva se otěrem snadno poškodí. Přítlačný váleček se na spoj ručně tištěné tapety nepoužívá, protože vyhladí matný povrch do lesklého pruhu. Stačí přitlačit čistým hadrem a spoj překontrolovat, dokud je lepidlo ještě vláčné.

Rovnoměrně savý podklad, případně sjednocený penetrací.
Svislice narýsovaná olovnicí, ne podle rohu místnosti.
Stejná doba odležení u všech pásů.
Dvojité podřezání vedené jedním tahem podél pravítka.
Odstranění obou odřezků před dosednutím spoje.
Bez přítlačného válečku, otírání lepidla ihned.

10

Co na Bindunta vychází

Bindunta shromažďuje popisy jednotlivých kroků ručního tisku tapet a drží se jich i tam, kde by bylo pohodlnější mluvit obecně. Materiál je uspořádaný podle skutečného pořadí práce, od přípravy papíru po spoj na stěně, aby se dal číst souvisle i po částech.

Publikované texty jsou informativní. Nejde o návod se zárukou výsledku: každý papír, klih i místnost se chovají jinak, a proto se všechny uvedené hodnoty ověřují zkouškou na odřezcích ze stejné role.

Postupové poznámky k přípravě papíru, gruntu a barev.
Výpočty raportu a odhad spotřeby pásů.
Popis řezaných štočků, šablon a přírazových značek.
Orientační tolerance soutisku a způsoby kontroly.
Podmínky sušení, svinování a skladování rolí.
Poznámky k lepení a podřezávání spojů.

11

Kontakt

Poznámky, upřesnění nebo dotazy k publikovaným textům lze poslat e-mailem. Odpovídáme podle časových možností a jen na to, co se týká obsahu webu.

Bindunta
[email protected]

Ruční tisk tapet: papírový pás, řezané štočky, soutisk a spoj na stěně